|
|
Temperament žáka a jeho pozice v třídním kolektivu na počátku dospívání
ČEKALOVÁ, Bára
Bakalářská práce se zabývá temperamentem v prostředí školní třídy. Jejím hlavním cílem je objevit vztah mezi temperamentovými rysy a sociálními pozicemi. První část shromažďuje již zjištěné teoretické poznatky a výzkumy o daném vztahu. Část druhá zkoumá tento vztah prakticky. Praktická část je tvořena kvantitativní studií. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 75 žáků 6. a 7. tříd základní školy. Temperamentové rysy byly zjišťovány pomocí dotazníku EATQR od Mary Rothbart a Lese Eliss, sociální pozice pomocí sociometrické ratingové metody Vladimíra Hrabala. Pro doplnění informací jsme analyzovali slovní výpovědi žáků o jejich spolužácích a orientačně je srovnávali se sebevýpovědním dotazníkem. Data byla zpracovávána pomocí programu Statistica 13 a Microsoft Excel. Výsledky výzkumu ukázaly, že jisté spojitosti v tomto vztahu existují, nejsou však v plné míře shodné s teoretickými předpoklady a předešlými výzkumy. V celkovém vzorku jsme našli souvislosti mezi volní kontrolou a extraverzí. Ve vzorku chlapců byl nalezen statisticky významný pozitivní vztah mezi extraverzí a vlivem. Nenašli jsme žádný signifikantně významný vztah mezi temperamentovými rysy a sociálními pozicemi ve třídě ve skupině dívek. Ve slovních výpovědích se často objevovalo hodnocení ostatních podle známek nebo hodnocení učitele. Dívky hodnotily kladněji dívky a chlapci chlapce. Mezi sebevýpovědními dotazníky a výsledky hodnocení druhými se často objevovaly nesrovnalosti, které mohou být způsobeny stylizací dle sociální žádoucnosti či malým výzkumným vzorkem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Longitudinální studie vzájemného vlivu sebepojetí, sociální pozice a školní úspěšnosti žáka druhého stupně základní školy
Papajoanu, Ondřej ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Duschinská, Karolina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vzájemného vlivu hodnocení, sebehodnocení a sociální pozice žáka ve třídě základní školy a vývojem těchto vztahů v čase. Sledované fenomény jsou též vztahovány k pohlaví žáků. Sociometrická šetření jsou podrobena detailnější analýze ve snaze zmapovat sociální strukturu jednotlivých tříd. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část postupně pojednává o hodnocení, jeho specifikách, funkcích, typech, formách, fázích a též o sebehodnocení. Dále je v teoretické části rozpracováno téma sociální skupina, její druhy, pozice a role jedince ve skupině a sociální normy. Jako třetí podružné téma se teoretická část zaměřuje na školní třídu a její specifika, činitele ovlivňující její stav, pozice a role žáka ve třídě a taktéž metody poznávání školní třídy. Posledním tématem teoretické části jsou obecné znaky psychického vývoje, jeho determinanty, periodizace vývojových fází a především období pubescence. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který byl proveden u žáků šestých, resp. sedmých tříd základních škol. Snahou výzkumu je odhalit vzájemnou provázanost hodnocení, sebehodnocení a sociální pozice žáků. Tyto jevy jsou též vztaženy k pohlaví respondentů. Byla provedena též detailní analýza vztahů mezi žáky jednotlivých tříd...
|
|
|
Současná legitimizační ekologie ve vzdělávání: pozice, vědění a kritika
Wirthová, Jitka ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Fučík, Petr (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá současným českým prostorem legitimizačních praktik ve vzdělávání jako proměnlivou sférou ospravedlňování a kritiky vzdělávacích cílů zakotvených v globálních transformacích vzdělávacích institucí, autonomií národních států a transnacionálních srovnávacích dat. Český legitimizační vzdělávací prostor od doby debaty o vzdělávací reformě (2004) diverzifikovaly odlišné druhy vědění a aktérů (stání, nezisková, privátní sféra). V této práci argumentuji, že legitimizační jakožto kritické jednání je dnes různými způsoby a procesy (režimy vědění, vzorce aktérství) vyváděno z tradičních jurisdikcí (státní a profesní struktury) a přesouvá se do flexibilnějších struktur, které nazývám topologiemi. V jurisdikcích zůstává většinou pasivní publikum. Nové legitimizační topologie propojují hodnoty a data a v mnohém suplují nefungující státní struktury, ovšem specifickým využívajícím odpojením zároveň i problematizují veřejnou povahu vyjednávání vzdělávacích cílů. Na základě relační ontologie a sociologických topologických studií a prostřednictvím kvalitativní vztahové analýzy legitimizačních praktik ve třech terénech (publikované normativní dokumenty, veřejné diskuse a polostrukturované rozhovory se státními i nestátními aktéry) ukazuji ve sledovaném období (2010-2019) způsoby 1)...
|
|
|
Longitudinální studie vzájemného vlivu sebepojetí, sociální pozice a školní úspěšnosti žáka druhého stupně základní školy
Papajoanu, Ondřej ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Duschinská, Karolina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vzájemného vlivu hodnocení, sebehodnocení a sociální pozice žáka ve třídě základní školy a vývojem těchto vztahů v čase. Sledované fenomény jsou též vztahovány k pohlaví žáků. Sociometrická šetření jsou podrobena detailnější analýze ve snaze zmapovat sociální strukturu jednotlivých tříd. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část postupně pojednává o hodnocení, jeho specifikách, funkcích, typech, formách, fázích a též o sebehodnocení. Dále je v teoretické části rozpracováno téma sociální skupina, její druhy, pozice a role jedince ve skupině a sociální normy. Jako třetí podružné téma se teoretická část zaměřuje na školní třídu a její specifika, činitele ovlivňující její stav, pozice a role žáka ve třídě a taktéž metody poznávání školní třídy. Posledním tématem teoretické části jsou obecné znaky psychického vývoje, jeho determinanty, periodizace vývojových fází a především období pubescence. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který byl proveden u žáků šestých, resp. sedmých tříd základních škol. Snahou výzkumu je odhalit vzájemnou provázanost hodnocení, sebehodnocení a sociální pozice žáků. Tyto jevy jsou též vztaženy k pohlaví respondentů. Byla provedena též detailní analýza vztahů mezi žáky jednotlivých tříd...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Manifestace diskursivních hierarchií ve spotřebě a jejich proměna v kontextu finanční krize
Šrám, Kristián ; Chytková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tahal, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jakým způsobem spotřebitelé vyjednávají svoji sociální pozici prostřednictvím spotřebních praktik. Teoreticky je práce opřena o sociálně-konstruktivistická východiska a předpokládá, že realita je sociálně konstruovaná a sestává z neustále vyjednávaných významů, což implikuje, že studované fenomény jako spotřeba a sociální pozice jsou studovány v symbolických a kulturních kontextech, jež je konstituují. Metodologicky je práce ukotvena v kvalitativním výzkumu a v rámci výzkumu spotřebního chování se hlásí k výzkumnému proudu consumer culture theory. Mezi hlavní zjištění patří závěry, že pohled na konkrétní spotřební praktiky je ovlivněn sociální pozicí spotřebitele, přičemž platí, že vyšší vrstvy jsou více reflexivní. Nicméně hranice sociální pozice nejsou pevné, což umožňuje jejich překročení. Toho lze dosáhnout reinterpretací sociální pozice, kde byla pozorována opozice diskursu neoliberalismu a diskursu egalitarismu, jež se stávaly základními strategiemi obhájení vlastní sociální pozice. Druhou možností je překročení ekonomických hranic kulturním rozhledem a prostřednictvím spotřeby demonstrovat, že kulturní kapitál je důležitější než kapitál ekonomický. V českém prostředí však zatím neexistuje obecný konsensus ohledně výkladu toho, co je kulturní kapitál, což vytváří větší prostor pro vyjednávání vlastní sociální pozice.
|
host ::
RSS.